Orist Gryfí Zachránce
Napsal: 07 zář 2024, 13:15
Jméno: Orist Gryfí Zachránce z Kaedwenu
Rasa: Půlelf
Povolání: Zaklínač ze školy Gryfa
Věk a/nebo datum narození: 1174
Vzhled: Hned na první dojem člověka u Orista upoutá obrovská jizva táhnoucí od rtů k levému oku, jeho zjev podtrhávají oči s jantarově žlutou duhovkou s malým karminově červeným proužkem, které jsou narozdíl od běžných jantarových očích bez další barvy jsou u zaklínačů nezvyklé. Jinak vzhledem působí jako muž ve středních letech, jeho postava je štíhlá, ale šlachovitá s provazci svalů na celém těle, má delší stříbřité vlasy po krk a zuby jsou žlutější než obvykle, ale jinak ve vynikajícím stavu, jako zkušená šelma po mnoha úspěšných lovech.
Jeho pleť je většinou bledá a na těle má velké množství nejrůznějších jizev. Co se týče oblečení, je oblečen do černě sametového plaště, kožené tmavě hnědé železem pobité výstroje a černých kožených bot. Přes rameno má hnědý kožený bandalír ve kterém uchovává tolik potřebné zaklinačské elixíry pro jeho riskantní profesi. Na zádech má jeden ocelový a stříbrný meč, které se stali osudnou zhoubou pro spousta nebezpečných lidí a monster, kteří si domýšlivě mysleli, že jejich meče nebo drápy dovedou tohoto zaklínače do věčných lovišť.
Povaha: Orist je na zaklínače nezvykle přílíš výřečný a vynalezavý, ale také má dny kdy nepromluví s nikým ani slovo. Zaklínačské elixíry si na něm berou zvláštní daň, po jejich vypití při souboji je z něj nebezpečný oponent, ale naopak se na pár dní stáhne do sebe a nikým příliš nepromluví. Proto není zastánce nadužívání elixírů, bere je jen když je to nezvykle nutné a spoléhá se naopak na svoje zaklínačské reflexy. Pokud jde o jakkoukoliv konfrontaci, spolehá na svůj jazyk, ve vyhrocených situací na svoje meče a znamení, nemá problém se z problému dostat tak, že si něco přikrášlí a kouzlem své osobnosti ostatní přesvedčit, že vlastně není žádný problém. Svého charisma ale nezneužívá a drží se zaklínačských kréd jako čest a pravdomluvnost.
Ohledně společenského života nemá příliš přátel, ale ty které považuje za přátelé, na něj nedají dopustit. Své přátelé nepoporuje nejen zaklínačským umem a jeho službami, ale i nápomocným přátelstvím v uvolněné atmosféře. U něžného pohlaví není přiznivcem čímkoliv na jednu noc, nejraději se ke každé každé své lásce vždy na zimu rád vracel a většinou když jeho milá zahynula buď válkou nebo stářím, obtížně hledal další, která by k jeho srdci přilnula.
Co se týče jeho vztahu s elfy a trpaslíky (respektivě nelidmi), nechápe lidský xenofóbismus. Ano, věří ve Věčný oheň a jeho přívrženci většinou nenávidí nelidi, ale on takový není a nikdy nechce být.
Víra: Věří ve Věčný oheň, protože je přesvědčen, že ho zachránil při zaklínačské Zkoušky trav, ale občas má v sobě pochybnosti, jestli jeho víra je správná, ale nechce být zcela nevděčný ke svému zachránci a zdroji moci, tak by ho v jeho víře muselo odradit něco zcela nesporného.
Schopnosti a dovednosti:
Historie a rodina: Jako malé dítě byl nejdříve sirotek a pak Dítětem Překvapení, protože jeho vesnici odlehlou od civilizace napadli ghůlové, které přilákal pach krve od zabíječky která byla zrovna ve vesnici. Když jeho vesnice byla vyvraždena těmito relikty mrchožroutů z dob Konjukce, utekl z ní a nechal si v sobě traumatický zážitek na bolest a křik jeho rodiny a nejbližších. Když se trmácel přírodou a hladem ani neviděl, všiml si ho zaklínač ze školy Gryfa u jedné řeky když bojoval s topivci. Když mu Orist pověděl svůj příbeh, zakíínač se vydal do vesnici a pobil zbývající ghůly co neutekli po pár dnech co napadli vesnici. Zaklínač nakonec přivedl Orista do zaklínačský pevnosti a Orist začal trénovat. Trénink mu moc nešel, ale místní zaklínači se nakonec rozhodli, že postoupí Zkoušku Trav. Mladý potenciální zaklínač hned po prvním dnu podání mutagenu začal se hrozně potit a krvácel z očí, takto přežil sedm dnů než mu přestalo srdce úplně bít. Zaklínači si mysleli, že je mrtvý a po dnu se rozhodli, že ho pochovají, ale on se najednou probudil a začal všem vykládat o svým vizích o obrovským strašným ohni, jak na něj promlouval a říkal mu nejrůznější archaické promluvy a možná i moudrosti. Zaklínači si poté všimli, že má místo čistě jantarových očích také rudý proužek v duhovce a zaklínači si nebyli jistý, jestli prodělal správně Zkoušku trav, když má takové zbarvení svých očí. Dali mu ale šanci a po pár měsících tvrdého výcviku zaklínači byli zajedno, že zaklínačské reflexy má a že z něj bude dobrý zaklínač. Také si všimli si jeho nadání na zaklínačské znamení a zanedlouho se stal jeden z nejlepších zaklínačů školy Gryfa.
Po zaklínačském výcviku dostal jeden ocelový a druhý stříbrný meč a mohl vyrazit do světa. Během svých cest ale narazil i občas i na laskavé monstrum, které nerad zbavoval života svým stříbrným mečem. Vždy se nakonec přinutil a utěsoval se zaklínačským kodexem, že žadné monstrum není dobré. Ale jednou narazil na zakázku, kde se měl zbavit jednoho nebezpečného gryfa. Začal gryfa stíhat a během lovu si všiml, že na ho loví i jiní zaklínači z jiných zaklinačských škol, jako ze školy Vlka, Kočky a Medvěda. Zaklínačům přišlo divné, že nemohou gryfa nahnat do léčky a ulovit, nakonec se ukázalo, že gryf je nesmírně inteligentní a že loví ovce jenom bezprostředně když má hlad a nemůže jinak. Gryf byl během jejich lovu na něj obezřetný, ale jednou ho šibalsky nalákal jeden zaklínač ze školy Kočky a druhý zaklínač ze školy Medvěda ho ošklivě zranil. Gryf utekl a Oristovo jeho znechucením a lítostí nad gryfem konfrontoval zaklínače ze školy Medvěda. Orist nepěkně zranil druhého zaklínače a tento zaklínač si ze souboje odnášel ošklivou jizvu, tímto to ale nekončilo a Oristovi hrozilo vyloučení ze školy Gryfa, že zranil druhého zaklínače, byť z jiné školy. Zodpovdal se ve své škole a pod podmínkou a jeho vyřečnými šlovy, že gryf byl inteligentní a jinak nepříliš lidem nebezpečný, dostal podmínku, že se to už nesmí opakovat.
Po této události se potloukal světem, nebral ani příliš zakázky na monstra a nachomítl se k jedné veselce. Celá svatba se udála ve zdravém a veselém duchu, než při zavěrečným obřadu, kdy měl kdokoliv vyřknout slova, kdo by eventuelně nebyl nakoloněn k místní svatbě, kdosi vykřikl: Já jsem proti, a celá oblast okolo vesnice potemněla a slunce pořádně nevycházelo, vesnice byla téměř v temnotě. Orist tedy patrál a po čase zjistil, že ženich měl kdysi milenku a ta se ho nemohla ve své hlavě nikdy pořádně zbavit. Tahle milenka si vzala život a jako Půlnočnice seslala na vesnici kletbu, kde seslala na vesnici temnotu. Nejdříve zkusil s Půlnočnicí vyjednávat a když zjistil, že tahle bytost už nemá v sobě nic lidského, zprovodil ji ze světa. Bohužel temnota trvala dál, ale hlavní nebezpečí bylo zažehnáno. Vydal se proto do mstního města za místní knežkou a ta mu poradila jak zbavit vesnici temnoty. Ženich musel vše řící své ženě a vydat se jí na milost a nemilost, nakonec vše dobře dopadlo, manželé si vše vyříkali a vesnice byla zbavena temnoty.
Orist zkusil s inteligentnějšími monstami vyjednávat během svých cest a slavil nejdříve úspěchy. To se mu ale zanedlouho zajedlo kvůli nízké úspěšnosti a začal se věnovat své živnosti v Kaedwenu, kde se začal najímat na nejrůznější zakázky, kde bylo potřeba zbavit svět nebezpečných lidských jedinců a monster. Nyní se však nejvíce věnuje otázce, co se dělo před lety během jeho mutace a jestli ta entita, která mu během ní zachránila život, byl skutečně Živoucí oheň.
Schopnosti:
Konstituce: 1
Síla: 2
Obratnost: 1
Zručnost: 1
Smysly: 1
Inteligence: 1
Vůle: 2
Charisma: 1
Obecná řeč: 3 (mateřský)
Starší řeč: 1
Zaklínačská znamení: 2
Boj s jedenapůlručním mečem: 2
Přesvědčivost: 1
Speciální inventář:
Loajalita:
Známé postavy:
Editace karty:
Odehrané questy:
Rasa: Půlelf
Povolání: Zaklínač ze školy Gryfa
Věk a/nebo datum narození: 1174
Vzhled: Hned na první dojem člověka u Orista upoutá obrovská jizva táhnoucí od rtů k levému oku, jeho zjev podtrhávají oči s jantarově žlutou duhovkou s malým karminově červeným proužkem, které jsou narozdíl od běžných jantarových očích bez další barvy jsou u zaklínačů nezvyklé. Jinak vzhledem působí jako muž ve středních letech, jeho postava je štíhlá, ale šlachovitá s provazci svalů na celém těle, má delší stříbřité vlasy po krk a zuby jsou žlutější než obvykle, ale jinak ve vynikajícím stavu, jako zkušená šelma po mnoha úspěšných lovech.
Jeho pleť je většinou bledá a na těle má velké množství nejrůznějších jizev. Co se týče oblečení, je oblečen do černě sametového plaště, kožené tmavě hnědé železem pobité výstroje a černých kožených bot. Přes rameno má hnědý kožený bandalír ve kterém uchovává tolik potřebné zaklinačské elixíry pro jeho riskantní profesi. Na zádech má jeden ocelový a stříbrný meč, které se stali osudnou zhoubou pro spousta nebezpečných lidí a monster, kteří si domýšlivě mysleli, že jejich meče nebo drápy dovedou tohoto zaklínače do věčných lovišť.
Povaha: Orist je na zaklínače nezvykle přílíš výřečný a vynalezavý, ale také má dny kdy nepromluví s nikým ani slovo. Zaklínačské elixíry si na něm berou zvláštní daň, po jejich vypití při souboji je z něj nebezpečný oponent, ale naopak se na pár dní stáhne do sebe a nikým příliš nepromluví. Proto není zastánce nadužívání elixírů, bere je jen když je to nezvykle nutné a spoléhá se naopak na svoje zaklínačské reflexy. Pokud jde o jakkoukoliv konfrontaci, spolehá na svůj jazyk, ve vyhrocených situací na svoje meče a znamení, nemá problém se z problému dostat tak, že si něco přikrášlí a kouzlem své osobnosti ostatní přesvedčit, že vlastně není žádný problém. Svého charisma ale nezneužívá a drží se zaklínačských kréd jako čest a pravdomluvnost.
Ohledně společenského života nemá příliš přátel, ale ty které považuje za přátelé, na něj nedají dopustit. Své přátelé nepoporuje nejen zaklínačským umem a jeho službami, ale i nápomocným přátelstvím v uvolněné atmosféře. U něžného pohlaví není přiznivcem čímkoliv na jednu noc, nejraději se ke každé každé své lásce vždy na zimu rád vracel a většinou když jeho milá zahynula buď válkou nebo stářím, obtížně hledal další, která by k jeho srdci přilnula.
Co se týče jeho vztahu s elfy a trpaslíky (respektivě nelidmi), nechápe lidský xenofóbismus. Ano, věří ve Věčný oheň a jeho přívrženci většinou nenávidí nelidi, ale on takový není a nikdy nechce být.
Víra: Věří ve Věčný oheň, protože je přesvědčen, že ho zachránil při zaklínačské Zkoušky trav, ale občas má v sobě pochybnosti, jestli jeho víra je správná, ale nechce být zcela nevděčný ke svému zachránci a zdroji moci, tak by ho v jeho víře muselo odradit něco zcela nesporného.
Schopnosti a dovednosti:
Historie a rodina: Jako malé dítě byl nejdříve sirotek a pak Dítětem Překvapení, protože jeho vesnici odlehlou od civilizace napadli ghůlové, které přilákal pach krve od zabíječky která byla zrovna ve vesnici. Když jeho vesnice byla vyvraždena těmito relikty mrchožroutů z dob Konjukce, utekl z ní a nechal si v sobě traumatický zážitek na bolest a křik jeho rodiny a nejbližších. Když se trmácel přírodou a hladem ani neviděl, všiml si ho zaklínač ze školy Gryfa u jedné řeky když bojoval s topivci. Když mu Orist pověděl svůj příbeh, zakíínač se vydal do vesnici a pobil zbývající ghůly co neutekli po pár dnech co napadli vesnici. Zaklínač nakonec přivedl Orista do zaklínačský pevnosti a Orist začal trénovat. Trénink mu moc nešel, ale místní zaklínači se nakonec rozhodli, že postoupí Zkoušku Trav. Mladý potenciální zaklínač hned po prvním dnu podání mutagenu začal se hrozně potit a krvácel z očí, takto přežil sedm dnů než mu přestalo srdce úplně bít. Zaklínači si mysleli, že je mrtvý a po dnu se rozhodli, že ho pochovají, ale on se najednou probudil a začal všem vykládat o svým vizích o obrovským strašným ohni, jak na něj promlouval a říkal mu nejrůznější archaické promluvy a možná i moudrosti. Zaklínači si poté všimli, že má místo čistě jantarových očích také rudý proužek v duhovce a zaklínači si nebyli jistý, jestli prodělal správně Zkoušku trav, když má takové zbarvení svých očí. Dali mu ale šanci a po pár měsících tvrdého výcviku zaklínači byli zajedno, že zaklínačské reflexy má a že z něj bude dobrý zaklínač. Také si všimli si jeho nadání na zaklínačské znamení a zanedlouho se stal jeden z nejlepších zaklínačů školy Gryfa.
Po zaklínačském výcviku dostal jeden ocelový a druhý stříbrný meč a mohl vyrazit do světa. Během svých cest ale narazil i občas i na laskavé monstrum, které nerad zbavoval života svým stříbrným mečem. Vždy se nakonec přinutil a utěsoval se zaklínačským kodexem, že žadné monstrum není dobré. Ale jednou narazil na zakázku, kde se měl zbavit jednoho nebezpečného gryfa. Začal gryfa stíhat a během lovu si všiml, že na ho loví i jiní zaklínači z jiných zaklinačských škol, jako ze školy Vlka, Kočky a Medvěda. Zaklínačům přišlo divné, že nemohou gryfa nahnat do léčky a ulovit, nakonec se ukázalo, že gryf je nesmírně inteligentní a že loví ovce jenom bezprostředně když má hlad a nemůže jinak. Gryf byl během jejich lovu na něj obezřetný, ale jednou ho šibalsky nalákal jeden zaklínač ze školy Kočky a druhý zaklínač ze školy Medvěda ho ošklivě zranil. Gryf utekl a Oristovo jeho znechucením a lítostí nad gryfem konfrontoval zaklínače ze školy Medvěda. Orist nepěkně zranil druhého zaklínače a tento zaklínač si ze souboje odnášel ošklivou jizvu, tímto to ale nekončilo a Oristovi hrozilo vyloučení ze školy Gryfa, že zranil druhého zaklínače, byť z jiné školy. Zodpovdal se ve své škole a pod podmínkou a jeho vyřečnými šlovy, že gryf byl inteligentní a jinak nepříliš lidem nebezpečný, dostal podmínku, že se to už nesmí opakovat.
Po této události se potloukal světem, nebral ani příliš zakázky na monstra a nachomítl se k jedné veselce. Celá svatba se udála ve zdravém a veselém duchu, než při zavěrečným obřadu, kdy měl kdokoliv vyřknout slova, kdo by eventuelně nebyl nakoloněn k místní svatbě, kdosi vykřikl: Já jsem proti, a celá oblast okolo vesnice potemněla a slunce pořádně nevycházelo, vesnice byla téměř v temnotě. Orist tedy patrál a po čase zjistil, že ženich měl kdysi milenku a ta se ho nemohla ve své hlavě nikdy pořádně zbavit. Tahle milenka si vzala život a jako Půlnočnice seslala na vesnici kletbu, kde seslala na vesnici temnotu. Nejdříve zkusil s Půlnočnicí vyjednávat a když zjistil, že tahle bytost už nemá v sobě nic lidského, zprovodil ji ze světa. Bohužel temnota trvala dál, ale hlavní nebezpečí bylo zažehnáno. Vydal se proto do mstního města za místní knežkou a ta mu poradila jak zbavit vesnici temnoty. Ženich musel vše řící své ženě a vydat se jí na milost a nemilost, nakonec vše dobře dopadlo, manželé si vše vyříkali a vesnice byla zbavena temnoty.
Orist zkusil s inteligentnějšími monstami vyjednávat během svých cest a slavil nejdříve úspěchy. To se mu ale zanedlouho zajedlo kvůli nízké úspěšnosti a začal se věnovat své živnosti v Kaedwenu, kde se začal najímat na nejrůznější zakázky, kde bylo potřeba zbavit svět nebezpečných lidských jedinců a monster. Nyní se však nejvíce věnuje otázce, co se dělo před lety během jeho mutace a jestli ta entita, která mu během ní zachránila život, byl skutečně Živoucí oheň.
Schopnosti:
Konstituce: 1
Síla: 2
Obratnost: 1
Zručnost: 1
Smysly: 1
Inteligence: 1
Vůle: 2
Charisma: 1
Obecná řeč: 3 (mateřský)
Starší řeč: 1
Zaklínačská znamení: 2
Boj s jedenapůlručním mečem: 2
Přesvědčivost: 1
Speciální inventář:
Loajalita:
Známé postavy:
Editace karty:
Odehrané questy: