Percival

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 2
Registrován: 09 črc 2019, 20:13

Percival

Příspěvek od Percival » 10 črc 2019, 20:26

JMÉNO
Percival, zkráceně Percy
RASA
Člověk
VĚK
narozen na sklonku roku 1255
POVOLÁNÍ
Hudebník, dudák

V Z H L E D
Na první pohled je jasné, že před vámi stojí roztěkaný umělec; ať už to odhadnete podle té ležérní elegance,
Obrázek
které holduje, nebo barevných částí oděvu, které by na sebe normální smrtelník zřejmě jen tak nevzal. Anebo jste jsi povšimli dud, jež tahá prakticky všude s sebou? Ať tak či onak, stejně jako dokáže trávit čas v pomuchlaném a cestou poznamenaném šatstvu, tak dokáže též vypadat jako ze žurnálu – upravený, čistý a voňavý. Záleží hlavně na tom, s jakou náladou se probudí a jak moc líný je na to, aby se načančal.
Těžko bychom odhadovali, jestli se podobá spíš otci, nebo matce, protože z obou rodičů má něco. Zatímco po matce podědil tmavé a věčně rozlétané vlasy, u nichž většinou praktikuje účes „vstanu a jdu“, pihatý nos připomínající bambulku a dobře se opalující pleť, po otci má nepochybně štíhlou, atletickou postavu, na které bychom nenašli žádné viditelně se rýsující svaly, protože Percy na fyzickou námahu zkrátka moc není. Na to se má moc rád a je na to příliš líný. A má konec konců charisma, kterým umí zaujmout stejně dobře, jako siláci svými svaly. Světle modré oči jsou nepochybně součástí otcova genetického balíčku. Jsou upřímné, hluboké a často se upírají někam do neznáma, když Percy létá s hlavou v oblacích. Tváře, na nichž mu hlavně v létě vyskakují shluky pih, nechává porůstat krátkým strništěm, díky němuž přeci jen vypadá alespoň trochu dospěle a ne jako kuře, co sotva opustilo hnízdo. Dojem roztomilého štěněte ale dokáže vzbudit úplně hravě a ani se o to nemusí snažit.
Zvláštní znamení bychom u něj nenašli skoro žádná, kromě toho, že má na vnitřní straně levého zápěstí vytetovaný symbol stromu. Tentýž symbol nosil jako přívěsek na krku, protože to byla jediná věc, která ho vázala k matce, ale nešťastnou náhodou ho propil… a tak si jej pak opatřil v trochu jinačí podobě – asi aby mu ten obrázek pořád připomínal, odkud pochází a kam ve skutečnosti patří.


P O V A H A
Percival je divoký, chaotický a roztěkaný element. V jeho nitru zuří neustálá bouře, během níž do sebe divoce naráží protikladné stránky jeho osobnosti, asi jako když se vlny tříští o útesy. Na jednu stranu je totiž Percy po matce temperamentní a horkokrevný, bez rozmyslu po hlavě skáče do neznáma a jen zázrakem přežívá, na druhou stranu je po otci klidný a vyrovnaný. Moc to nejde dohromady, a tak někdy vypluje na povrch ta stránka osobnosti, jindy zase ona. Po matce Percy nepochybně zdědil houževnatost, která ho vždycky donutí vstát, i když ho nepřízeň osudu srazí na kolena. Percival možná vypadá jako naivní štěně, ale není z těch, co by se poddajně plazili po čtyřech, zatímco by mu ostatní šlapali po zádech a otírali si o něj boty. Otci vděčí za slušnou dávku inteligence a charisma, díky němuž je ve společnosti jako ryba ve vodě a snadno si dělá přátele. Ne že by všem okamžitě důvěřoval, přátelský je a společnost má rád. Rád se baví, oplývá schopností udělat show prakticky ze všeho, z čeho udělat jde, a pokud na to přijde, nějakou tu přetvářku by taky zvládl. I když to tak třeba nevypadá, je celkem zodpovědný a má cit pro spravedlnost.
Vzácné místo v jeho životě, nebo dokonce v jeho srdci, má hudba ve všech možných podobách, a umění jako takové. Krom toho chová Percy hlubokou úctu k přírodě a snaží se žít v souladu s ní, i když vyloženě druidský styl života a myšlení nevyznává. Ale kdo ví, třeba k tomu někdy dospěje.


V Í R A
Percivalova víra sice není nijak nezlomná, ale dalo by se říci, že věří poměrně silně – vyznává víru a vědění druidů, chová úctu a hluboký respekt k přírodě, v níž také obvykle hledá klid a útěchu.

L O A J A L I T A
Percy je stoprocentně loajální pouze sám sobě. Sobě a umění – tomu zasvětil svou duši i svoje srdce a nehodlá jej nikdy zradit.

H I S T O R I E
Bylo poměrně časné jaro a kaedwenské lesy ožívaly po dlouhé, nelítostné zimě; stromy se zelenaly, ptáci zpívali a slunce svítilo. Naprostá idylka, kterou narušovaly jen čísi těžké kroky a bolestivé sténání. O chvíli později svěže zelený mech potřísnily kapky krve, další a další… až na ten mech nakonec ulehl zraněný muž, chlapík ve středních letech, který ten den zřejmě neměl štěstí. I když… říct bychom mohli i pravý opak, vzhledem k tomu, že jej nalezla druidka, jež les považovala za svůj domov, a muži, jenž se zmítal na pokraji sil, poskytla pomoc.
Nebýt Jarshy, jak se dívka představila, Arthur by zřejmě podlehl těžkým zraněním, ke kterým přišel během své práce, byl totiž špeh a nájemný vrah a náročná zakázka, která jej zavedla až do Kaedwenu, se nečekaně zvrtla, což ho téměř stálo život. Jarsha se o něj však pečlivě starala několik týdnů, modlila se za jeho uzdravení, neboť věřila, že Arthur není zlý člověk, a jemu se pod vlivem druidské péče vracely síly.
V lese však setrval poměrně dlouho a mezi ním a Jarshou to zajiskřilo. Když vyléčen, avšak s bolavým srdcem háj opouštěl, ani jeden z nich neměl ponětí, že to jiskření nezůstalo bez následků.

Do sněhem zasypané krajiny, drsného zimního nečasu, se na samém sklonku roku 1255 narodil chlapec, který dostal jméno Percival. Jarshu sice napadlo, že by jeho otce zkusila vyhledat, ale protože se o to Arthur sám nepokusil, rozhodla se nepokoušet štěstěnu a nedráždit osud, a zhostila se výchovy syna sama. Percy sice neměl mužský vzor, když opomeneme ostatní druidy, kteří v posvátném hájku občas přebývali, ale nijak ho to nepoznamenalo. Měl dostatek lásky, střechu nad hlavou a byl vychováván v hluboké úctě k přírodě. A tak se odmalička toulal lesem, učil se od druidů a žilo se mu celkem dobře, i když jej pochopitelně občas potrápilo pomyšlení na to, kdo je asi jeho otec, neboť matka o něm příliš nemluvila. Ale když už o něm mluvila, mluvila o něm s něhou a láskou vepsanou v očích, takže Percy usoudil, že to prostě nemohl být špatný člověk. Víc se však nevyptával.
Jarsha se živila léčitelstvím, takže se nikdy neměli vyloženě zle, avšak jejich svět se obrátil naruby, když zlí jazykové nařkli druidku z čar a kouzel poté, co se jí nepodařilo vyléčit závažnou chorobu v nedaleké vesnici. Bránila se, obhajovala se, avšak veškeré snahy o očištění pověsti byly marné. A tak druidce nezbývalo než prchnout pryč. Pomýšlela na to, že vezme tehdy asi sedmiletého hocha s sebou, ale pro dítě to bylo příliš nebezpečné, a tak jej se zlomeným srdcem přenechala druidům, z nichž vymohla slib, že se o chlapce postarají.
Možná by to fungovalo, kdyby se Percival tehdy nezačal projevovat poněkud svéhlavě, což nepochybně podědil právě po uprchnuvší Jarshe. Jednoho letního večera se prostě sebral, sbalil si svoje věci a odešel – ne že by se u druidů měl špatně, ale naivně věřil, že matku najde a budou zase spolu. A když ne matku, tak třeba otce, o němž od matky věděl, že pochází z Novigradu. Vydal se tím směrem, protože ho tam vedly i matčiny stopy.

Stal se z něj tulák, pouliční živel a kapsář, který žil z ruky do huby, přežíval ve špíně ulic a prachu cest, a nestál nikomu o víc než o opovržlivý pohled. Útěchu hledal v přírodě, avšak ani hluboké hvozdy nedopřály jeho duši klid.
Štěstěna se na něj usmála až v Oxenfurtu, kam se přitoulal vyhublý a zesláblý a kde se z posledních sil pokusil okrást staršího muže, jenž spěchal z trhu zpátky do svého obchodu. Načapal Percivala, kterak mu šmátrá po měšci, a přestože nejprve plánoval předat chlapce spravedlnosti, když spatřil, v jak zuboženém stavu je, vzal ho pod svá ochranná křídla. Percy z ničeho nic dostal střechu nad hlavou a práci – vypomáhal muži, který se představil jako Jaeger v jeho obchodě s hudebními nástroji. Tam poprvé poznal, jak dokáže hudba lahodit nejen uchu, ale i duši, a poprvé zkusil vzít do rukou hudební nástroj.
Mistr celkem rychle odhalil jeho skrytý potenciál; nejprve učil chlapce na housle, což mu sice šlo, ale vyloženě nezářil. Zazářil až ve chvíli, kdy do svých rukou poprvé vzal dudy; tehdy je rozezněl tak, jak to zřejmě nikdo nezkušený jen tak nedokázal, a ten nástroj okamžitě přirostl k jeho srdci. Starý hudebník jej v hraní podporoval, a dokonce Percivala občas nechával hrát na ulici, aby si přivydělal nějaké drobné. Na studia na univerzitě sice neměl, ale i tak se učil obstojně za pochodu a svůj talent na ulici vybrušoval k dokonalosti.
Každá pohádka ale jednou skončí a tahle skončila smrtí starého mistra, který podlehl nemoci. Protože k němu Percival nebyl nijak pokrevně vázán, nic kromě dud mu nezůstalo a brzy po mistrově smrti se ocitl zpátky na ulici. Vydělával si tak akorát na jídlo a občas na nějaký ten nocleh, většinou však vzal zavděk zbytky a stodolou k přespání. Nenechal se nepřízní osudu však zlomit a vytrvával, denně hrál a snažil se získat slávu.
Časem se kolem něj začali shromažďovat pravidelní posluchači, mezi nimiž se nacházela i mladičká Ema, jež Percivalovu hudbu upřímně obdivovala. Nejen hudbu, obdiv pak přesměrovala k dudákovi samotnému… a Percymu se dívka též zalíbila. Byli mladí a naivní a zamilovali se do sebe, i když věděli, že nemohou, protože Ema byla dcerou zámožného obchodníka, který ji odmítal provdat za chudého dudáka. A později se tak skutečně stalo - Ema byla provdána, dvě mladá srdce zlomena a Percy drsně dopadl z růžového obláčku zamilovanosti na tvrdou dlažbu reality, div si přitom nezlomil vaz.

Tentokrát však poklesl níže, než se kdy nacházel, a spadl skutečně až na samotné dno. Z ničeho nic ztratil chuť k životu, ztratil odhodlání, nezlomná vůle byla ta tam… a posmutnělý dudáček sáhl po lahvi alkoholu. Trvalo sotva pár týdnů, než démonu alkoholu celkem slušně propadl. To, co získal hraním, většinou ještě téhož dne propil, takže mu často nezbývalo ani na skývu chleba.
Netušil, že ho má celou dobu v hledáčku jeho velmi dobře informovaný otec, který se k synovi sice nehlásil, ale snažil se dohlížet alespoň na to, aby se v životě neměl nijak špatně. Díky němu se o chlapcově mizérii dozvěděla Jarsha a objevila se právě včas, aby syna vytáhla z žumpy života. Znovushledání s matkou mladého dudáka skutečně povzneslo na duchu, protože nikdo jiný nedokáže tak dobře léčit šrámy na duši, jako maminka, že. Na nějakou dobu se společně s ní vrátil do náruče přírody, kde znovu našel vnitřní klid a byl přesvědčen k tomu, aby se nevzdával. Život není procházka růžovou zahradou, ale přesto stojí za to žít.
A tak se Percy nakonec vzchopil a vrátil se do měst, odhodlaný vydobýt si slávu, uznání a vydělat nějaké ty peníze. Hrál, kde se dalo – po ulicích, po hospodách, na svatbách a jeho jméno si přeci jen lidé začali pamatovat. Postupně rostla jeho sláva a úměrně k tomu těžkl jeho doposud poloprázdný měšec. Mladý dudák si konečně dopřál o něco lepší život, než jaký žil doposud.

Na jedné ze společenských akcí v Novigradě se do něj zamilovala místní mladá a velmi náruživá šlechtična, kterou byl její otec ochotný provdat i za neurozeného muže, neboť už se jaksi nemohl chlubit tím, že je jeho dcera neposkvrněná. Percy se její krásou na okamžik nechal zmámit a než se nadál, byli prakticky zasnoubeni. To jej k smrti vyděsilo, takže den nato utekl daleko z města, doufaje, že svou nastávající už nikdy neuvidí, že zasnoubení zruší a že se svatba nikdy konat nebude; on by ostatně stejně neřekl ano. Vypěstoval si nezdravý strach ze závazků a vrátil se k tomu, co dělal doposud – k hraní, u kterého hodlá také zůstat, aby se na pomyslném žebříčku slávy vyhoupl ještě výš.

S C H O P N O S T I
Konstituce 1
Zručnost 2
Obratnost 1
Inteligence 1
Charisma 2
Vůle 1
Umění:
• Hra na dudy 3 (+1)
• Hra na housle 1
• Hra na flétnu 1
Gramotnost 1

I N V E N T Á Ř
• dudy
Z N Á M O S T I
-
Q U E S T Y
-
E D I T A C E
-
Naposledy upravil Percival dne 13 črc 2019, 19:20, celkově upraveno 3
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 393
Registrován: 08 bře 2018, 12:20

Re: Percival

Příspěvek od Reginald » 11 črc 2019, 16:21

Pro.
You cannot spell assassin without ass, sass and sin.

Plánovaná neaktivita: 5.-7.7., 18.-21.7., 29.7.-8.8.
někdy možná odpovím o den později, předem se omlouvám
| +
Obrázek

Online
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 424
Registrován: 19 dub 2016, 13:40

Re: Percival

Příspěvek od Zenn » 12 črc 2019, 00:57

SCHVÁLENO
12.7.2019

postava Fíreana

PS. nemrkejte na mne ;)


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník