Kristoffer de Marchetti

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 2
Registrován: 12 kvě 2019, 18:16

Kristoffer de Marchetti

Příspěvek od Kit » 12 kvě 2019, 19:28

Obrázek

Kristoffer „Rufus“ de Marchetti
Rasa: člověk
Datum narození: podzim 1248
Povolání: čaroděj na cestách
Víra: nevěřící
Loajalita: k rodině


Obrázek

Kit, nebo také Rufus, jak mu jeho rodina něžně přezdívá už od dětství, je vyšší, atletické postavy a nijak se vzhledově nevymyká běžnému průměru v jeho sociální vrstvě. I když mu v žilách zpívá ozvěna magické Moci, doposud neměl potřebu si své vzezření jakkoliv upravovat, na což je sám dostatečně hrdý. Nosí krátce střižené hnědé vlasy, tváře sympatického obličeje si nechává běžně porůst strništěm a chlubí se tak dojmem nedbalé elegance, kterou vyznává i v odívání. Jeho styl dokonale koresponduje s jeho povahou, která dokáže být stejně uhlazená s drobnými nedostatky v jinak pečlivém uspořádání. Co rozhodně zaujme při druhém či třetím pohledu, jsou jeho tmavě zelené oči mírně stočené svými vnějšími koutky směrem dolů, což by někdo s estetickým vkusem mohl považovat za další z nedostatků k nápravě. Kitovi to však nevadí, je celkem smířený s tím, že je nakřápnutou vzácnou vázou jak zvnějšku, tak zevnitř. Nos má naprosto obyčejný, nezáživný a stejně tak se průměrem vyznačují i jeho souměrná ústa.
Odívání, tedy další rozbitá položka. Když chce udělat dojem, dokáže se obléci tak, že sám sebe v odrazu zrcadla nepozná, ale zároveň má úžasnou schopnost strávit celý den v polorozhalené košili, ošuntělých kalhotách a s vrabčím hnízdem na hlavě. Nezbytným doplňkem k takovému vzhledu je pak zpruzený výraz ve tváři a lahev alkoholu v ruce, inu jako malovaný obrázek.

Obrázek

Možná se někdy hluboko pod skořápkou z nedůvěry a arogance skrývá jeho dřívější já, co nemělo problém se přátelit s kýmkoliv, kdo se jen nachomýtl okolo, ale kde ty loňské sněhy jsou. Odvál je čas, rodinné události a Moc, o kterou Kit ani trochu nestál. Asi jako když přepnete na jiný program, z přátelského a veselého chlapce se stal ironický egoista užívající si zhýčkaného života studenta magie. Snad, že by jeho nitro bylo příliš zranitelné okolím, staví si okolo sebe hradbu z nezájmu a pohrdání ostatními a i když si moc dobře uvědomuje, jak mohou některá jeho prohlášení ublížit, nešetří jimi. Nechce přátele, nechce známosti, a co hůř, nemá rád ani sám sebe. Tak proč by ho měl mít rád někdo jiný? Abychom mu úplně nekřivdili, má smysl pro čest a jakýs takýs smysl pro humor. Je loajální své rodině, o které netuší, že není tak docela jeho rodinou, a své sourozence i rodiče má upřímně rád, ačkoliv najevo to moc často nedává. Ačkoliv není pijan první redanské ligy, když už přičuchne k alkoholu, málokdy zná svou míru, a co se vztahů týče, i k nim má svůj osobitý přístup, takže se často stává, že prakticky bydlívá v nevěstincích.


Obrázek
Co se v mládí naučíš... jako sedmiletý se začal učit zacházet s mečem, i když později musel zbraň vyměnit za knihy, taková dovednost se obvykle nezapomíná. I bez meče umí sem tam dát nějakou tu ránu, ačkoliv spíš než aby útočil, je docela dobrý ve vyhýbání se útokům ostatních. I přes to, že se ve většině případů chová jako hulvát, má nepopiratelné charisma a hlavinku nemá tak docela vystlanou samou slámou. Výchova a výcvik univerzity mu daly potřebné základy k ovládání jak sebe, tak Moci, a následná honba za nalezením nejmladší sestry ho docela dobře procvičila ve znalosti krajin nejen domovských, ale i naprosto cizích. A co v cizích zemích bez znalosti jazyka? Rukama nohama a pár slovy se dokáže docela dobře domluvit hned několika jazyky.

5 bodů od Reginalda

Primární:
  • Tělesná konstituce: 0
  • Síla: 0
  • Obratnost: 2
  • Zručnost: 0
  • Smysly: 1
  • Vůle: 2
  • Inteligence: 2
  • Charisma: 1
Sekundární:
  • Magie: 2
  • Boj se zbraní
    → jednoruční meč: 2
  • Boj beze zbraně: 1
  • Geografie: 2
  • Gramotnost: 1
Jazyky:
  • obecná řeč: mateřský
  • ofirština: 1
  • zerrikánština: 1
  • nilfgaardština: 1
Talent:
---


Obrázek
Jeho život začal jako jedna velká lež.

Dalo by se říci, že se narodil do milující rodiny, kdyby ta rodina nebyla plná tajemství, která se nikdy neměl dozvědět. Že jeho otec není jeho otec. Že jeho sestra-dvojče, vlastně vůbec není jeho sestra, natož aby mu byla dvojčetem. Že jeho starší bratr je jeho bratrem jen napůl. A že jeho příjmení vlastně vůbec není Marchetti, ale Déville. Jediné, co postupem let dokázal pochopit, bylo, že jeho nejmladší sestra vzešla ze spojení ryze nemanželského, ale v době jejího narození mu to ještě vůbec nedávalo smysl.

Protože se Ignác ve všech ohledech choval jako jeho otec a nikdo netvrdil nic jiného, Kit ho ve vlastních očích vnímal jako hrdinu. Odvážného a neohroženého vojáka, milujícího otce a manžela, co by pro svou rodinu udělal cokoliv. A stejně tak vnímal i svého staršího bratra, od nějž se nejednou dočkal nakládačky v sourozenecké půtce. Samozřejmě, že postupem času zatoužil být jako oni, i když osud mu už předem napsal jinou cestu. Zatímco bratra a otce obdivoval, svou sestru zbožňoval. Právě díky ní si v rodině vysloužil přezdívku Rufus, to když se nejrůznějším komolením jeho jména pokoušela dopátrat té správné varianty. Kristofrus. Furus. Rufus. Nutno říct, že někdy v době, kdy se jeho věk přehoupl přes dvanáct let, začal popírat, že mu tak v rodině vůbec někdo říká.

Jak už bylo řečeno, jeho rodina byla milující a na první pohled docela normální. Požehnanému manželství se dařilo, alespoň soudě podle dětí, a to i navzdory tomu, že byl otec často vysílán pryč, aby plnil své vojenské povinnosti. Kitovi bylo šest, když s očima dokořán pozoroval nejnovější přírůstek do rodiny a vlastně se těšil, co na to řekne otec, že je jich o jednoho víc, ale sotva ho přiběhl přivítat po návratu zpět domů, už z jeho pohledu na malou sestřičku pochopil, že se stalo něco hrozného. Křik, pláč, výčitky... a neustaly. Sestra byla pryč. Odvedl si ji s sebou ten divný muž s kočičíma očima, co naháněly strach, a otec proti tomu nezakročil. Kit nechápal proč, vždyť byl voják! Musel ji přece zachránit! Sám se nakonec rozhodl, že se stane vojákem, aby sestru našel a vysvobodil jako princeznu z pohádky. A možná tak trochu doufal, že když se pochlapí a začne trochu víc podobat svému staršímu bratrovi, že tím otci udělá v té pochmurné době radost.
Stát se vojákem, to nebylo jen tak. Chtělo to disciplínu a trénink a Kit byl přece jen taková nedomrlá houžvička, samá šlacha a žádný sval, nebylo tedy divu, že ho Scott pokaždé přepral. Ani výcvik mu moc nedal, nevedlo se mu, nedokázal dát do svých úderů tu potřebnou sílu, i když se snažil. Jiní by to možná vzdali, ale Kit se vzdát odmítal. Chtěl být voják a chtěl to tak moc, že své úsilí zvyšoval a zvyšoval, až jednoho dne do svého výpadu dal více síly, než toužil. Nebyla to ale síla fyzická, místo ní se na světlo světa z jeho nitra vydrala síla Moci, která jeho učitele i ostatní chlapce ve výcviku odhodila do stran, pobořila půl tábora a zanechala ho zmateného stát uprostřed kráteru.
Kit musel dát sbohem nejen výcviku, ale i rodině, přátelům a i nejlepšímu příteli, který si po jeho malé demonstraci Moci odnesl pár nehezkých jizev. Štěstí, že nikdo nezemřel, ale ani tak už nebyl v kruhu válečném vítán. Byl navlečen do jemnějších hadříků a odvelen na Ban Ard, chlapeckou magickou univerzitu v Kaedwenu, odkud několik let nevystrčil ani špičku nosu.
Hořkost způsobená odloučením od rodiny i tím, že se od něj odvrátili přátelé, způsobila jakousi změnu v jeho jinak otevřené a přátelské povaze. Zatvrdil se a uzavřel před světem, kterému začal dávat během let na studiích na odiv svou aroganci a zhýčkanost pohodlným životem. Magii vinil z toho, že se mu vzdálil jeho sen stát se vojákem jako otec a bratr, a začal se za to, co je, v podstatě nenávidět. Vytratil se z univerzity ještě ten den, kdy mu bylo vysvětleno a doporučeno projít sterilizací.
Utekl zpátky domů, kde to ale stále působilo ponuře kvůli nejmladší sestře a tak se ji rozhodl vyhledat, aby zkusil obnovit rodinné štěstí, jelikož vlastně nic jiného v životě neměl. V tu chvíli zalitoval, že se magii nevěnoval víc a že samostudium je pro něj věc téměř nemožná, ale najít si mistra by znamenalo odsunout pátrání po sestře na vedlejší kolej, což se mu nechtělo. Jeho Moc je dost nevyzpytatelná, spíš nefunguje než funguje, a to se mu občas zvládá krutě vymstít.


Obrázek


Speciální inventář:
  • teleportační krystaly, drze ukradené při útěku z univerzity

Známé postavy:

Rodina:
  • Scott - bratr (nevlastní, z matčiny strany)
  • Bibiana - nevlastní sestra z matčiny strany (jen neví, jak momentálně vypadá)
Přátelé:
---
Známí:
---


Editace karty:
---
Odehrané questy:
---
K I T

"Přežrat se, ožrat se, podat mizerný výkon a usnout. Lepší filozofii bytí neznám."

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 415
Registrován: 19 dub 2016, 13:40

Re: Kristoffer de Marchetti

Příspěvek od Zenn » 12 kvě 2019, 19:40

SCHVÁLENO
12.5.2019

11. postava Reginalda

PS. nemrkejte na mne ;)


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků