Sarren z Rissbergu

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 117
Registrován: 21 úno 2019, 23:44

Sarren z Rissbergu

Příspěvek od Sarren » 24 úno 2019, 12:44

Sarren z Rissbergu


"Přinesl jsem hlavu té strigy, na kterou byla vypsána odměna." Rozrazil zaklínač dveře, ušel pár dlouhých kroků a bez okolků mrštil zamazanou, useknutou hlavu přímo na rychtářův stůl. Rychtář na ni chvíli vyjeveně hleděl, než ze sebe vykoktal:
"A-ale...ale t-ta odměna b-byla přece dvakrát tak velká za odčarování. C-copak to nebylo možné?" zeptal se zhrozeně, když byl připraven o veškerou naději o navrácení prokleté dcery. Roztřesenýma rukama pozvedl měšec, ale zaváhal.
"Bylo to možné." odpověděl vědmák chladně. "Ale to bych se připravil o to nejlepší." pousmál se, elegantně se nahnul dopředu, vyrval rychtáři měšec z ruky a pomalým krokem odcházel, zatímco mu v uších zněla rajská hudba rychtářova proklínání, andělský sbor zoufalého lamentování a uklidňující déšť upřímně míněných nadávek.


Obrázek
Jméno: Sarren z Rissbergu
Vzhledem k tomu, že sám Sarren neví, z jaké rodiny vzešel, tak si přidělil přídomek "z Rissbergu", podle hradu, v jehož okolí strávil hodně času.

Rasa: člověk (mutant)

Věk: 28

Povolání: Zaklínač školy Gryfa - na stezce

Loajalita: Jen a pouze sám sobě

Víra: Sarren věří, že kdyby existovali "spravedliví" bohové, tak už dávno není naživu. A pokud bohové existují a nejsou tak dobrotiví, jak se o nich říká, tak jen blázen by je slepě následoval. Sarren uznává chaos a svobodu, které skrze něj lze dosáhout.

Vzhled: Sarren je mužem úctyhodné výšky (190 cm) a jeho postava je kompromisem mezi atletem a svalovcem. Jeho tvář je bledá a protáhlá, s dlouhým nosem, výrazným obočím a plnými rty. Původně tmavomodré oči jsou po zkoušce trav typicky žluté, bez žádných zvláštních znaků. Ohledně vousů nemá Sarren žádný daný styl a podle nálady střídá strniště, knírek, bradku, či knírek s bradkou. Příliš dlouhé vousy jej štvou, což je asi jediný důvod, proč si je pravidelně holí. Vlasy má tmavě hnědé až černé a udržuje si jejich délku nad rameny, v létě většinou ještě o něco zkracuje.

Když se na něj podíváte, rozhodně nepůsobí jako veselý chlapík, nebo vůbec někdo přístupný. Spíš by se o něm dalo říct, že je to bručoun, což je ve skutečnosti pravda jen na venek. Přesto se vyžívá spíš v melancholii než čemkoliv jiném, takže existuje jen velmi malé množství situací, kdy byste jej viděli se usmívat, či smát. Jeho úsměv je spíše zlomyslný a plný nadřazenosti. Pokud však umí dát průchod z některé z emocí, pak je to rozhodně vztek. I ten však využívá s mírou, převážně pro fyzické souboje.

Sarrenův šatník... něco takového neexistuje. Prostě nosí brnění, téměř pořád. A k tomu dlouhý plášť. Alternativou je košile a kožené kalhoty, ale v tom jej spatříte jen málokdy. Například když je raněn a potřebuje se léčit, nebo když je potřeba u brnění provést údržbu. Nebo pokud je nucen, například kvůli zakázky, jít někam, kde mu brnění prostě nedovolí. Pod oblečením byste se napočítali pořádného počtu jizev, zatím si však neprošel žádnou zkušeností, která by jej odstavila na příliš dlouhou dobu.

Faceclaim: Adam Driver

Povaha: Sarren je chladný ignorant, který proplouvá světem na vlně pohrdání a nenávisti. O obyčejných lidech si myslí, že mu ani nestojí za to se s nimi bavit, ačkoliv jednou za čas na to samozřejmě dojde. Jednou za čas se i v šedi objeví někdo, kdo trochu vyčnívá z davu a může Sarrenovi přijít mírně zajímavý dost na to, aby s ním možná prohodil pár slov. Jinak se jeho kontakt s lidmi omezuje na vyjednávání zakázek a domáhání se odměn, které mu často bývají odpírány. Sarren není tím, kdo by bezhlavě ve vzteku vyvraždil vesnici, protože mu někdo odmítl zaplatit. Naopak si najde způsob, jak takové lidi dlouze a bolestivě smažit - a mnohem víc se vyžívá v tom, když někomu může způsobit mentální újmu, než tu fyzickou. Fyzické záležitosti si nechává na boj s netvory a pěstní souboje, kterých se poměrně rád účastní, stejně jako jiných fyzických soutěží, ve kterých často hravě porazí všechny přítomné chudáky, k tomu je nasere a ještě si tím vydělá.

Je však nutno říct, že peníze jsou mu celkem ukradené. Dokud má co jíst a kde spát, jeho meč je ostrý a zbroj není příliš pomačkaná, prostě se o peníze nestará a zakázky dělá spíš pro zábavu. Pokud přijde bída, prostě něco ukradne a přesune se o dům dál. Však co by takoví lidé mohli udělat? Poslat na něj oddíl stráží za přivlastněný rohlík?

Vzhledem k téměř neexistujícím vztahům k lidem Sarren nemá nijak přehnané hygienické návyky a koupe se nejčastěji v nějaké ledové tůni v lese. Lázně nemá rád, samotný princip, že někomu zaplatí, aby jej obskakoval, se mu příčil, protože si byl moc dobře vědom, že šlo jen o přetvářku. Někdy však rád využíval peníze jako prostředek, jak si sám z lidí udělat loutky i jiným způsobem, než použitím znamení Axie. Když už jsme u těch lidí, Sarren se chová stejně jak k mužům, tak ženám. Těžko říct, jestli s tím nějak souvisí jeho sexuální orientace, nicméně Sarren se i přes svůj věk o podobné věci nestará. Zda je to jen opožděno, způsobeno jeho přesvědčením nebo je prostě jen asexuál, se nejspíš ukáže časem. Nelidi také vnímá podobně jako lidi, rozhodně s nimi nesympatizuje více jen proto, že jsou utlačováni.

Schopnosti a dovednosti:

Sarrenovi nechybí nic z typické výbavy zaklínače - umění boje, odolnost, zostřené smysly, alchymie a zaklínačská znamení. V čem vyniká a co jej baví, jsou právě ta znamení, která nepoužívá pouze na boj s monstry. Elixíry nemá tolik v oblibě po tom, co se několikrát předávkoval, ale vyloženě se jim nebrání, protože jej stále činí v boji silnějším. V čem je Sarren naopak poměrně nemehlo, je interakce s ostatními lidmi. Přijal roli vyvrhela natolik, že si nic moc nedělá z toho, že zareaguje naprosto neadekvátně. A v některých případech si to dokonce užívá a nebo to dělá naschvál.

Co už není zas tak obvyklou kratochvílí zaklínačů, je psaní poezie. Nutno však říci, že nejde o poezii milostnou, ani opěvující přírodu, nýbrž verše mnohem temnějšího rázu. Verše, kterým je někdy záměrně odebrána struktura a slouží pouze pro Sarrenovo vnitřní uspokojení, protože se s nimi nikde nechlubí. Také docela rád čte.

Primární
Tělesná konstituce - 3
Síla - 3
Obratnost - 3
Zručnost - 1
Smysly - 2
Vůle - 2

Sekundární:
Zaklínačská znamení - 4
Alchymie - 3
Boj se zbraní - meč - 3
Umění - poezie - 1
Boj beze zbraně - 3
Plavání - 1
Gramotnost - 1
Lhaní a předstírání - 1
Všímavost - 1


Historie a rodina:

Sarren pochází z Rissbergu. Nebo to minimálně všem říká, nehledě na to, co by si o tom myslely autority zmíněného hradu. Možná mu to znělo hezky, možná jen měl rád přilehlé hory. Nicméně kde leží jeho skutečný původ, to mu ani za mák není známo. Jeho první vzpomínky pochází až z cvičiště základny zaklínačů školy Gryfa v Cidarisu, nápadně blízko Rissbergu. Jediné, čím si je ohledně své rodiny celkem jist, je fakt, že byl nechtěné dítě.

Ať už vzešel z lůna kurtizány, nebo zoufalé dvorní dámičky, čirou náhodou má stejnou matku jako jedna do jisté míry podobná existence pobíhající po Redánii - Arleight Primm. A co se týká tatíka? Ten je pro oba nejspíš někdo úplně jiný. Podstatou zůstává fakt, že ani v jednom případě se malí kluci nedočkali žádného pořádného dětství a byli zkrátka ještě jako malé uzlíčky zanecháni svému osudu. Těžko i říci, kde došlo k Sarrenově nalezení - naštěstí jej však objevil zaklínač na stezce, který věděl moc dobře, jak nejlépe naložit se sirotkem.

Léta strávená v tréninku možná byla těžká, ale pro Sarrena to bylo jediné, co poznal, vzhledem k tomu, že se zaklínači žil od velmi útlého věku. Proto jej nepřekvapila ani zkouška trav a i přes všechnu bolest ji přijmul takovou, jaká byla - protože z něj udělala lepšího člověka. Do doby, než byl přeměněn, záviděl starším zaklínačům jejich reflexy i sílu. A vlastně se mu i líbilo mít žluté, kočičí oči, které na něj působily mnohem více přátelsky, než jeho vlastní tmavomodré oči, nebo oči cizích lidí "tam venku". Ve své věkové skupině se dočkával určité rivality, a když jeho protivník podlehl při zkoušce trav, zjistil, že z toho vlastně má radost. Dostal příležitost ukázat, že může být ve své skupině nejlepší. A že může být dokonce lepší, než jeho vlastní učitelé. Ale k tomu pochopitelně zatím nedošlo. Hlavní je, že jeho soutěživost a rivalita z něj činila pilného studenta, který nedbal na námahu či vedlejší účinky elixírů.

A tak se po složení zkoušky konečně dostal do světa. Protože měl o světě převážně teoretické znalosti, byl vlastně hrozně zklamán. Nikde se nedokázal cítit tak dobře, když po něm neustále bylo vyžadováno určité chování, když lidem okolo sebe naháněl hrůzu a když na něj plivali a stranili se jej. Tady už nebyli žádní rivalové a bratři, všichni lidé mu připadali jako nudná, nezajímavá šeď a moc si nedokázal představit, že právě pro ně by měl dělat své živobytí.

A tak změnil přístup. Stal se tím, za koho jej měli. Obávaným, nenáviděným, chladným a nepochopeným. Možná, že to zpočátku bylo trochu těžké, ale postupně se dokázal odvázat od snahy dělat na ostatní dojem a přestal se zajímat o to, co si o něm kdokoliv myslí. Mutace mu v tomhle byly nápomocny. Začal být sám sebou a s lidmi takzvaně vyjebávat, chovat se přesně tak, jak nechtěli, aby se choval a jemu to přinášelo pocit absolutní svobody. V boji se stále vyžíval a bral jej jako náhradu za kvalitní sociální kontakt, časem se začal stranit dokonce i ostatním zaklínačům a začal prostě jen žít sám pro sebe. Ačkoliv k zaklínačům nejspíš stále chová o špetku víc respektu, než k jiným lidem. A do jisté míry nejspíš i k čarodějům, vzhledem k tomu, že se o magii poměrně dost dozvěděl na škole Gryfa.

Sarren opustil Cidaris, chvíli se trmácel po bývalé Temerii, chvíli zase po Velenu. Nakonec skončil v Redánii, kde se už po několikáté předávkoval elixíry, když vyřizoval zakázku na hnízdo nekkerů. Momentálně se z toho zotavuje, a poté se plánuje vrátit zase na stezku. Jiné cesty pro něj nejspíš ani není.

Herní historie:

Nekkeřice | +
Sarro se docela dobře zotavil pár týdnů po Imbaelku, kam zamířil za vidinou škodolibé zábavy. Namísto rvaček o peníze se však dočkal souboje s půlelfkou Aerimou, která ho dokázala shodit na zem. Nehledě na jejich rozdílnosti, něco v jejich přístupu k životu bylo dosti podobné. Chovali se k sobě příšerně, a stejně dokázali jeden druhému pomoct. Strávili noc v lese, kde Sarren nutně potřeboval kvůli svým zraněním přespat.

Když se rozloučili, dlouho o ní neslyšel. Sarren vedl samotářský život v lese, přespával většinou v jeskyních. Vrátil se na stezku a příležitostně přijímal zakázky. V Novigradu potkal muže jménem Valdur, který mu přišel docela zajímavý. Vedli rozhovor, který poodhalil, že Valdur není žádné neviňátko a překvapivě si padli do noty.

O něco později, opět v lese, Sarren znovu potkal Aerimu, která se schovávala na stromě před smečkou vlků. Zaklínač ji hrdinsky osvobodil, ovšem celou scénu u toho proměnil v krvavou lázeň. Druhé setkání s Aeri s sebou samozřejmě přineslo spoustu utěpačných poznámek, ale zároveň i trochu porozumění. Sarren začínal zjišťovat, že má pro Aeri slabost. Protože se zranila, nabídl jí, ať zůstane s ním, než se zotaví. Aeri souhlasila a rozhodně nebyla nouze o jídlo - těch vlků by totiž jinak byla škoda...
Démon na Lammasu | +
Když přišel čas oslav Lammasu, zaklínač gryfa se přimotal k vesnické zábavě. Potkal dívku jménem Erin, kterou však přezdívá "malířka". To proto, že mu pomohla vytvořit kostým pro drsný fotbalový zápas, kde toužil vypadat jako ďábel sám. U onoho malování zjistil, že dotek malířky divně brní, a také zaznamenal, jak se před ním Erin červená, podobně jako dříve Aeri. Neznalý téhle emoce, dumal, co za ní stojí. Naštěstí si spojil význam správně, a rozhodl se v téhle oblasti trochu experimentovat. Přinesl Erin kytici, a když se znovu začervenala, věděl, že to jde dobrým směrem. Chtěl si ji najít znovu a inu... zjistit, jak daleko to červenání mohlo zajít. Mezitím však byl čas na fotbal, kde byl Sarren ve svém živlu - znamenalo to totiž rozdávání a schytávání ran, o míč vůbec nešlo. Schytal ránu do čelisti, která mu čelist vykloubila, ovšem léčitelé byli velmi zdatní a velmi rychle mu pomohli zpátky do hry, bez žádných vážných následků. Ať už vyhráli, nebo prohráli, Sarrovi to bylo jedno. Šel slavit a znovu potkal Valdura, kterého se však začal vyptávat na rady ohledně žen. To očividně neměl dělat, protože sám Valdur nebyl žádný zkušený Casanova, a také se u toho zlili jako hovada. Takže namísto nahánění malířky šli spolu tancovat do soutěže, kde se dostali překvapivě daleko. To si Sarren náhle vzpomněl, že chtěl Erin najít, ovšem našel ji u stolu s jiným mužem. Přišel k nim, no, svým stylem, což znamenalo, že seslal Somne na onoho muže ihned, co zkusil něco namítat. Těžká rána to byla pro zaklínače, když zjistil, že Erin je jeho gestem pohoršená a tak pro krátké výměně slov stáhl ocas mezi nohy a odešel z oslavy.
Čas pro umění | +
Po takovém incidentu samozřejmě Erin nechtěl vidět, a tak si posteskl zase po Aerimě. Šel do Oxenfurtu, kde se konalo jakési básnické klání, a doufal, že když předvede své dílo, třeba se Aerima někde ukáže. To se pohužel nestalo, místo toho Sarren potkal jiného, ještě divnějšího zaklínače a také nafintěného trpaslíka Varrena, který si žádal o nějaké zajímavé historky. Zaklínač šel také do aukce, kde doufal, že získá soušku gryfa do své jeskyně, ale bohužel šel domů s prázdnou.
Špinavá práce | +
Na podzim Sarren přijal zakázku na loupež od jistého Karla. Bohužel zjistil, že na tu zakázku nebude sám, ale má spolupracovat s opilým velitelem stráží, zaklínačem od medvědů a divoškou, která odmítala cokoliv dělat jinak, než podle sebe. Že to byla dost nesourodá čtveřice, bylo nad slunce jasné. První mise dopadla jakž-takž, a následující večer byl plný handrkování, kdy ve hřebu večera Sarren dostal facku od Kalyphisey a hned jí to vrátil ránou do obličeje. Druhá mise, s přepadem na lesní stezce pak šla překvapivě dobře, ačkoliv na pozitivních vztazích to nijak nepřidalo. Finální mise, loupež v bohatém sídle, účastníky dostala do těžké situace, kdy se ocitli v pasti. Naštěstí se jim však nakonec podařilo najít tajný vchod a opustit tak sídlo bez nutnosti boje s celou četou strážců v plné polní.


Sarrenovo básnění:
Mdloba | +
V temnotě zlý netvor číhá,
nese smrt a oběť děsí,
slina za slinou se mu sbíhá,
a ještě než udeří,
kořist do bezvědomí hlavu svou svěsí.
Slzy | +
Jako těžká hustá mračna
i tvoje oči slzy prší...
Pláčeš, avšak zůstáváš,
a já zírám netknutě, přemítajíc,
kdy tvůj déšť mezí dovrší.
Nedůvěra | +
Ostrý jazyk, ostrá rána,
má bytost na kousky rvána.
Nesnesu tě, nevěřím,
tak jak si vůbec můžeš myslet,
že naše válka skončí
příměřím?
Nekkeřice | +
Moje kniha je má zpovědnice
jen k těmto řádkům jsme my odsouzení;
kde je ti konec, malá nekkeřice?
Hledal jsem tě, však nejsi k nalezení...
Chvění | +
Ještě teď cítím
to chvění,
mělké bdění
krev, co pění.

Růžové tváře
a v mojí hlavě hřmění,
I ostrá slova
v celém jejich znění.

Kde leží ta hranice,
kdy jsme či nejsme chtění?
Tanec | +
Pod úderem svého meče,
slyším řev
rozmělněných střev.

Udělám ti z nich střevíčky,
má milá,
a budem tancovat se zavřenými víčky,
v řekách, kde místo vody
teče krev.
Poklad | +
Chtěl jsem se rvát, když tebe spatřil jsem prve,
dráždíš mě více než netvora pach krve.
Sami i společně zkoušíme přežít
a ve sváru se světem
nevyhneme se obětem
však ty jsi jediným pokladem, co kdy chci
střežit.

Speciální inventář:

Železný meč s hlavicí gryfa
Stříbrný meč s hlavicí gryfa
Zaklínačský medailon gryfa
Středně těžká zbroj
Zápisník s vlastní poezií

Známé postavy:

Aerima (neboli nekkeřice, kterou potkal na Imbaelku.) Crush ❤
Kalyphisea (Není všechno zlato co se třpytí, nezná jménem - konflikt)
Alfréd Borg (Není všechno zlato co se třpytí, nezná jménem - ok/ignor)
Mauro (Není všechno zlato co se třpytí, nezná jménem - ok)
Valdur (Zkriplená káča, poměrně pozitivní postoj), Lammas
Erin - "malířka", Lammas - ok/pozitivní (ale už ji nechce vidět)
Elaine - Lammas - jen od vidění
Reginald, Fírean, Robb, Scott, Ife, Valdur - spoluhráči ve fotbale na Lammasu
Seti, Lucien, Alfréd, Berhart, Orlin, Mauro, Yarqued - protivníci ve fotbale na Lammasu
Varren - vyfintěný trpaslík, co mu prej zaplatí jídlo za historky
Ife - fakt divný zaklínač, co se nějak moc usmívá a hledá alchymisty
Lukasz - bard, kterého potkal v Jantře, když bojoval s Kaly
Angus - otravný kluk, který je nešťastnou náhodou bratr Aeri
Kay Taweth - ještě otravnější kluk, který jim pomohl se zbavit prokletí Aerimy

Eventy a questy:
Imbaelk 2019
Lammas 2019
Zahajování podzimního semestru na Oxenfurtské univerzitě
Není všechno zlato co se třpytí

Editace karty:
5.1.2020: Věk 27>28, aktualizace známých postav atd.
Naposledy upravil Sarren dne 05 led 2020, 13:18, celkově upraveno 11
Obrázek
Sarren z Rissbergu

V temnotě zlý netvor číhá,
nese smrt a oběť děsí,
slina za slinou se mu sbíhá,
a ještě než udeří,
kořist do bezvědomí hlavu svou svěsí.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 537
Registrován: 19 dub 2016, 13:40

Re: Sarren z Rissbergu

Příspěvek od Zenn » 24 úno 2019, 13:19

SCHVÁLENO
24.2.2019

6. postava Irviel

Obrázek

Obrázek

Pro postavu:

Za Aktivitu:

27.7.2019


Za hraní s vypravěčem:

Questy:

duben 2019

| +
- Není všechno zlato, co se třpytí

Originální události ve volné hře:

Obrázek
Zahájení semestru
září 2019


Svátky:
Obrázek
Imbaelk
Obrázek
Lammas

PS. nemrkejte na mne ;)


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník