Ife

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 179
Registrován: 02 úno 2019, 14:09

Ife

Příspěvek od Ife » 12 úno 2019, 22:28

Ifeanyichukwu
netrvalo dlouho, než zjistil že většina seveřanů není schopná jeho jméno vyslovit, natož si ho zapamatovat, takže se většinou představuje prostě jako Ife. Pro školu Mantichory nejčastěji Duch.

Obrázek

Rasa: člověk | Povolání: Zaklínač ze školy Mantichory
Věk: přibližně 24 let (nemá tušení, kdy se narodil, tak to prostě přibližně počítá s každým jarem)
Víra: tradiční Zerrikánská víra v draky | Loajalita: drakům, škole Mantichory


Vzhled:
V severních zemích svým vzhledem tolik nevyčuhuje, ale přesto jeho sněhově bílá pokožka bez náznaku jakékoliv barvy zblízka přitahuje pozornost. Tím spíš, že o to víc vynikají v obličeji jeho dvě žluté oči se svislými zorničkami. I jeho rty mají totiž spíše růžový nádech, než že by se dalo mluvit o nějaké barvě. I přes celkovou nevybarvenost je ale na jeho ústech a nose jasně poznat zerrikánský původ.
U jeho čistě bílých vlasů se nedá mluvit o nějaké upravenosti. Jsou dlouhé sotva pár milimetrů, zato v tomto rozmezí trpí syndromem nerovnoměrné délky. To proto, že si je zkracuje sám, kdykoliv některé z nich vyrostou dost na to, aby se daly rukou chytit, napnout a dýkou přeříznout.
Vzadu na týlu, podél linky vlasů se mu táhne ošklivá rozšklebená jizva. Pár dalších menších jizev od méně závažných zranění jsou po celém jeho těle, především pak na rukou a nohou.
Na sobě většinou nosí kombinaci zerrikánského a severského stylu. Seveřané jsou zkrátka daleko lepší, když přijde na oblečení zakrývající celé tělo, což mu vyhovuje. Moc si nepotrpí na barvy, takže většina jeho oblečení má jednoduše přirozenou barvu materiálu. Jedinou výjimku tvoří zerrikánský korálkový náhrdelník, který mu obepíná krk a na kterém jsou výrazné rudé korálky.
Většinu času nosí na hlavě černou kápi, která je součástí šátku, který má přehozený přes ramena.
Zaklínačský medailon nosí na hrudi pod koženým brněním. Ne proto, že by ho chtěl skrývat, ale aby ho měl blízko u sebe.


Povaha:
Na první pohled by se Ife mohl zdát rozdílný od zaklínačského stereotypu. Na rtech vždy mírný úsměv a zdánlivě dobrá nálada. Stačí ale aby s ním člověk strávil trochu víc času, aby zjistil, že to z něj nedělá společnosti lépe uzpůsobenou osobu. V boji, když jsou na něj hrnuty urážky, když je vrací nebo když někomu oznamuje, že ho bez zaplacení klidně nechá umřít. To jsou všechno případy, kdy mu onen úsměv spokojeně zůstává na rtech a často se i rozšiřuje. Většina lidí pak rychle shledá, že jim vlastně vyhovují víc zaklínači protivní.
Je zásadový a nikdy sám nic nezačíná, ale jeho úsměv, který byl mnohokrát vyložený jako arogance, už byl důvodem nejedné rvačky.
Zaklínačský trénink úspěšně zkrotil jeho vztek, ale nikdy docela nezmizel, zůstává schovaný pod povrchem v podobě chladného plamenem, který ho pohání a působí jako jádro jeho osobnosti.
Zastává jakýsi fatalistický optimismus, protože život je utrpení a všichni umřou, takže není důvod si to na světě v mezičase neužít.
Zaklínačskou neutralitu ctí jako nástroj, který zabraňuje, aby se člověk zbytečně zapletl do nejasných bitek. Ale pokud se mu situace zdá naprosto jasná, neváhá se přidat na stranu, kterou považuje za správnou. To se celkově nestává tak často, protože kolikrát si je jistý jen ve chvílích, kdy někdo napadne jeho, nebo někoho koho považuje za přítele.



Schopnosti a dovednosti:

Konstituce: 2
Síla: 2
Obratnost: 3
Zručnost: 1
Smysly: 2
Inteligence: 1
Vůle: 2

Zaklínačská znamení: 1
Alchymie: 2

Zerrikánština (rodná řeč)
Obecná řeč (2)

Boj se zaklínačskými meči: 3
Boj beze zbraně: 1
Plavání: 1
Gramotnost: 1

Talent: Zaklínačská znamení


Historie a rodina:


Některé děti jsou překvapením. A ne zrovna proto, že se taťka přes osm měsíců flákal někde mimo domov. Podobným šokem například může být, když se černé matce narodí dítě s pokožkou i vlasy bílými jako mléko.
V Zerrikánských končinách je albinismus vlastností o dost výraznější než v zemích, kde jsou hlavním rozdílem mezi dotyčným a ostatními bílé vlasy, a nedostatek růžovosti v pleti. Stejně tak jako je tato porucha opředená celým klubkem pověr a babských povídaček. „Je to výsledek ošklivé kletby!“ „Děti mají nekontrolovatelnou magickou moc.“ „Jejich vlasy, kůže, zuby, maso, nebo cokoliv jiného, co si dovedete představit, mají zvláštní léčivé účinky.“ „Vůbec to nejsou lidé, ale příšery! Proto nesnesou sluneční světlo.“ Vychovávat něco takového by bylo čisté šílenství. A navíc, pokud člověk ví, kde hledat, může na té nešťastné nehodě, co rodinu postihla, i pěkně vydělat.
S tím vším měl Ife vlastně štěstí, že místo v mastičkách pochybného felčaře, skončil odložený jako vysoce ceněná oběť před jedním z dračích obrazů.

---

Nedalo se to nazvat špatným dětstvím. Většinu času trávil s Chinwe. Stará kněžka byla jediným člověkem, kterého kdy potkal, jenž vypadal jako on. Učil se o světě, o dracích, kteří ho stvořili, a o všem dalším, co by snad mohl potřebovat. Zbytek času trávil doprovázením jí v jejích povinnostech nebo osamoceným touláním noční krajinou.
Ostatní děti potkával jen zřídka. Za soumraku nebo při východu slunce. Nemohl říct, že by mu chyběly. Ty, které se nechtěly nechat přesvědčit, že byl opravdu odtud jako ony, byly ty nejlepší z nich. Naučil se, že vyvolávat rvačky je špatné. Ale stejně tak, že by člověk měl umět odpovědět, když je vyvolá někdo jiný.
Vždycky když se ptal na svou rodinu se mu dostávalo stejné odpovědi. Pohlazení po vlasech, vlídný úsměv. Byl dítětem bílého draka. Stejně jako Chinwe.

---

Zase se večer vzbudil moc brzo. Jako obvykle se poflakoval kolem a strkal nos tam, kam neměl. Muž ho zaujal už od pohledu. Nebyl odsud. V jeho zerrikánštině byl slyšet těžký přízvuk, ale nejvíc ho stejně prozrazovala barva pleti a oblečení. Kněžka na dotaz, jestli umí Obecnou jen zavrtěla hlavou. Zajímalo ho, čím si něco takového zasloužil. Věděl, že uměla obstojně, stejně jako většina.
Muž působil dost zoufale. Představil se jako Erik Wulf-Kestrel. Snažil se najít svého syna.
Čím déle poslouchal, tím víc cítil svíravý pocit v žaludku. Ne, byla to hloupost. On byl dítětem bílého draka. Cizinec nevěděl, co říká, nebo šlo o nějakou hloupou shodu náhod.
Když se to později odvážil vytáhnout před Chinwe, akorát si slíznul, že zase odposlouchával cizí rozhovory. Neušlo mu, že lekce Obecné řeči po této podivné návštěvě výrazně ubraly na četnosti.

---

Nedalo se to nazvat špatným dětstvím. A přesto, čím starší byl, tím hůř se cítil. Když byl menší, moc nepřemýšlel nad tím, co bude. Žil v okamžiku a většinou byl spokojený. Snil o tom, že až vyroste bude jako všichni ostatní. Bude mít rodinu, starat se o děti… Trvalo jen chvíli, než pochopil, že je to jen hloupé přání. Kdyby byl žena, byl by kněžkou jako Chinwe. Ale kdo kdy slyšel o mužském knězi?! Válečníků, těch pár bylo. Jenže bojovník, co nemůže vyjít na světlo, je asi tak stejně platný jako pastevec se stejným problémem. Nikam nepatřil.
Rostla v něm zlost. Na tenhle pitomý svět, kde pro něj nebylo nikde místo. Na děti, které nic nechápali. Na slunce, které pálilo a na cizince, kteří měli plnou hubu věcí, kterým nerozuměli. A na sebe. Za to, že byl takový, jaký je. Za to, že není normální. Za to, že není holka.
Většinu času, který netrávil učením, seděl na břehu nedalekého sopečného jezera. Házel vší silou po hladině žabky, koukal na odraz noční oblohy a užíral se ve vlastním vzteku.

---

To bylo také místo, kde ho té noci našla ona. Nikdy před tím se s nikým podobným nesetkal. Vídal svobodné bojovnice, ale ona byla jiná. Nejzvláštnější na ní byly její oči. Ze všeho nejvíc mu připomínaly hada.
„Tak ty si to děcko, co nemůže na světlo?“
To byla první věta, kterou mu kdy řekla.
Přimhouřil oči, vysoukal se do stoje a vzdorovitě založil ruce na hrudi.
„Jsem dítě bílého draka!“ odsekl, čímž si vysloužil salvu upřímného smíchu. To ho jen víc popudilo.

---

Jak se ukázalo, zaklínačka byla starou známou kněžky. Nezjevila se oné noci na břehu jezera jen tak čirou náhodou. Přišla si tam pro něj. Aby ho odvedla někam, kde pro něj snad nakonec přece jen bylo místo. Pokud tam byl schopný přežít.

---

Trénoval většinou po nocích. Pokud někomu zrovna nepřipadalo, že prohánět ho venku ve dne, zakrytého od hlavy až k patě, by mu mohlo prospět. S ostatními se tak opět potkával hlavně večer a nad ránem. Díky tomu a jeho nezvyklé barvě mu většina neřekla jinak než Duch.
Ani jemu ale neušli mizející staré známé tváře. Slova o smrti a přežití, nebyly jen strašák na malé zaklínačské rekruty. Ife si ale odmítal připustit, že by se něco takového mohlo stát jemu. Byl dítě bílého draka! Jeho osud nemohl skončit ještě před tím, než pořádně začal.
A tahle tvrdohlavá víra, které se odmítal vzdát, se mu potvrdila, když byl v menšině těch, kteří přežili Zkoušku trav. Přesto, že rudé žilkování, které spolu s novými zornicemi zdobilo jeho bělma, napovídalo o tom, že jeho mutace rozhodně nebyla jednou z nejhladších.

---

Zkoušku trav sice přežil, zato následný trénink se mu protáhl o trochu víc, než by se dalo očekávat. Nebylo to ani tak tím, že by na tom byl fyzicky hůř jak většina, spíš šlo o jeho celkový přístup. Léta tréninku a zkouška měly vliv na jeho emoce stejně jako u ostatních. Jeho věčný vztek se uklidnil, ale vystřídal ho zatvrzelý úsměv na rtech, který měl tendence se rozšiřovat, čím horší situace byla. Zůstala s ním i jeho tvrdohlavá víra v draky a svůj osud. Panovaly jisté obavy, že Zkouška trav neblaze ovlivnila jeho duševní zdraví. Ale úkolem zaklínačských škol není zrovna zaručit duševní blahobyt svým svěřencům. Po trochu delší době bylo jasné, že se Ife vážně neobrátí a náhodně nevyvraždí s úsměvem nejbližší kmen, na který narazí. Stejně jako že z něj jeho současnou povahu opravdu nikdo tréninkem nevymlátí. Tak byl i on vypuštěn na Stezku, podle neskrývaného názoru mnoha proto, aby za pár zatáčkami s úsměvem na rtech umřel na následky svojí dubové palice.

---

Životní příběhy putujících zaklínačů se často příliš neliší. Ale on měl kromě hledání práce ještě jiný cíl. Nehodlal příliš času trávit ve své rodné vlasti. Místo toho zamířil na severo-západ. Pochopitelně proto, že tam lidé byly zvyklejší na světlý odstín kůže, a každý věděl že bílí draci patří na sever. A ani trochu to nemělo nic společného s Erikem Wulf-Kestrelem!

---


Speciální inventář:
Zaklínačské meče
Alchymistické vybavení, ingredience a zásoba zaklínačských elixírů
Amulet školy Mantichory
Zbroj
Dýka
Speciální pás s malými čutorami naplněnými různými elixíry, který si nechal udělat na zakázku, když měl zrovna šťastnější období.


Známé postavy:

Bibi - spolužačka ze školy. Lepší v alchymii.
Snědý čaroděj (Azal) - známý z koulovačky v Broňovicích (zima 75); dobře se u něj zapsal koupenou medovinou
Rozlétaná kněžka (Světlomila) - podivný přízrak, který potkal na Imbaelku (75), dostal od ní věneček a tancovali spolu. Její jméno začíná na S? ... Sv?... St??
Kael - čaroděj, kterého je zábava popichovat dotýkáním, v jeho přítomnosti většinou není nuda a může z toho koukat i nějaká zakázka
Zaklínačka v šatech (Saxa) - K jeho zklamání se zdá, že bojuje normálně ve zbroji. Má něco s Kaelem. Zábavně naštvávací. Další člověk, jehož jméno asi začíná na S??
Elfka s opičkou (Jitřenka) - nečekaná příjemná lesní společnost jednoho letního večera roku 75.; značné sympatie získané jejím zvířecím společníkem a znalostí Zerrikánštiny


Odehrané questy a eventy:
Imbaelk 2019
Belleteyn 2019
Jak je důležité míti Phillipu (přerušený)

Editace karty: 29.07.19 - přidané questy a známé postavy, upravené body
29.08.20 - zestařen o rok, zbytek doedituji brzy
Naposledy upravil Ife dne 29 srp 2020, 04:46, celkově upraveno 10

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 486
Registrován: 08 bře 2018, 12:20

Re: Ife

Příspěvek od Reginald » 13 úno 2019, 08:39

Možná je tam pár překlepů, ale jinak je to moc pěkný! Za mě ano.
You cannot spell assassin without ass, sass and sin.

Plánovaná neaktivita: ---
někdy možná odpovím o den později, předem se omlouvám
| +
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 224
Registrován: 16 úno 2016, 23:48

Re: Ife

Příspěvek od Sygnia » 13 úno 2019, 09:54

Pokud nemá nějaké námitky Kael, tak

SCHVÁLENO
13.2.2019


Obrázek

Obrázek
Pro hráče:

Za věrnost:

13.8.2019

13.2.2020



Za vypravěčování:


| +
Tóčo na točně (Srpen 2019 – dosud)

Obrázek

Pro postavu:

Za aktivitu:


Za hraní s vypravěčem:

Questy:

| +
Jak je důležité míti Philippu (Únor 2019–Duben 2019 Nedohráno)
Meč! Přineste mi meč! (Srpen 2019–Říjen 2019 Nedohráno)
Nelidská nevěsta (Duben 2020 – Dosud)

Originální události ve volné hře:

Obrázek
Zahájení semestru
září 2019


Opakující události ve volné hře:

Pokerový turnaj

listopad 2019



Svátky:
Obrázek
Imbaelk
Obrázek
Belleteyn
Obrázek
Lammas
Obrázek
Saovine

Obrázek
Belleteyn


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník