Berhart

Herní karty všech aktivních i neaktivních postav ve hře.
Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 199
Registrován: 06 úno 2019, 20:03

Berhart

Příspěvek od Berhart » 06 úno 2019, 20:16

Jméno: Berhart, pro přátele Bert, zvaný ,,Pět korun”
Rasa: Člověk
Povolání: Zaklínač medvědí školy z Amellských hor
Věk: 18 let, narozen 16.3.1257
Víra: Od nikoho nic nečekej, tím míň od bohů.

Vzhled:
Vysoký přesně palec a půl přes šest stop a s postavou spíše atletickou, než robustní, úplně nesplňuje představy o mužích s Medvědím medailonem na krku. Možná mu tak nadělili do vínku sudičky, možná ještě zmohutní. Vždyť ještě nemá ani dvacet let. Rozhodně se ale v davu neztratí. Už jen díky chůzi šelmy, která si je vědoma své síly a nemusí se schovávat. Může působit trochu neohrabaně, jako ten příslovečný medvěd, ale kdo někdy viděl takovou šelmu na lovu, ví že zdání často klame.
Na svět hledí výrazem nečitelným, který se jen velice zřídka mění. Stále proto vypadá tak nějak dobrácky, se svou oválnou tváří a širokou čelistí. Nos ničím neupoutá, prostě si sedí uprostřed tváře a je rád. Vousy mu rostou zatím jen řídce, takže si je prostě neholí a šedivě hnědé vlasy pro změnu neuráží dotekem hřebenu. Sahají mu až k ramenům, padají přes tvář. A je na nich přesně vidět, jak je to dlouho, co se myl. Jen občas, když mu opravdu zavazí, si je sepne do ohonu. Hlavně při práci. Celý dojem roztomilého medvídka kazí jen ty tmavě jantarové oči, se zornicemi jako kočka.
Obléká se do toho, co mu padne, co hřeje a nepřekáží. nekouká na vzhled, ale na praktičnost. Když dostane na výběr, volí zemité barvy, zelenou, hnědou, šedou, a vše mezi nimi. Ale tajně, možná o tom ani neví, má rád modrou. Jak jinak si na jeho maskovacím ošacení vysvětlit temně modrý šál?
V současnosti tak jeho oděv podporuje vzhled medvěda. Vrstvy teplého šatstva, zatím jen lehce poznamenaného cestou, ho dělají mohutnějšího, než je. A těžká zbroj jeho školy na tom má jistě také svůj podíl.
Bertík při přestávce | +
Obrázek


Povaha:
Bert si toho zažil dost. Z dětství, kdy mu umřela máma a táta si následně přivedl druhou, si toho naštěstí moc nepamatuje. Ale ať chce, nebo ne, něco to v něm zanechalo. A vlastně celý život zaklínačského učně pokračoval na stejné vlně. Je zázrak, že se dožil součsnosti. Vděčí za to své nezlomné vůli. Tvrdohlavosti. Umíněnosti. Ví naprosto přesně, jakou cenu má jeho život (pět korun). A to mu dává, z nějakého zvráceného důvodu, neskutečnou sílu a chuť k životu. Jako by chtěl celému světu ukázat, jakou cenu může mít těch pár drobných.
Právě z jeho celkem osamělého života mezi zaklínači pramení jisté zvláštní rysy jeho chování. Předně humor, lehce šibeničního ražení, jímž rád testuje náturu lidí. Dále pak jistá nezkušenost v komunikaci s vrstevníky. Se staršími si rozumí skvěle a stejně tak si padne do noty i s mladšími dětmi. Jen pro soužití s lidmi stejně starými mu chybí zažité zkušenosti. Což se sice při jeho práci příliš neprojeví, ale pokud by se měl s někým někdy spřátelit, nejspíš to bude trochu překážka. Nebo nedej bohové chtěl-li by svést děvče.
Naprosto běžně ale prostě lidi ignoruje, popřípadě je hodnotí svým pokřiveným, zaklínačským pohledem. V této fázi života tím idealistickým, musím je všechny chránit před nestvůrami. Nechybí mu však kritické myšlení, věšet bulíky na nos si nenechá. Také trpí jistou dávkou domýšlivosti, pramenící z toho všeho, čím prošel. Nepřeceňuje své síly, spíš ignoruje fakt, že na něco nemá, protože on už věří, že to prostě nějak zvládne. Zatím je tu, takže to nějak funguje. Nehrne se do nebezpečí po hlavě, ale rozhodně před ním neuhýbá.
Poté co opustil bezpečí školy si teprve uvědomil, jak mu v ní vlastně bylo dobře. Pomalu zjišťuje, že mu chybí ostatní zaklínači, pocit soudržnosti, i když doprovázené trochou té tvrdé výuky. Sám, v širém světě, se začíná pomalu cítit osamocený. A protože není úplný bručoun, vede ho to do situací, kdy by se sice rád začlenil do nějaké debaty, ale díky typicky zaklínačské sociální neohrabanosti to prostě pokazí.
Má rád sladké a hudbu. O to víc, že sám trpí naprostým hudebním hluchem. Jeho zpěv se dá zařadit do arzenálu proti monstrům.

Víra: V sebe sama. Nic jiného mu nikdy nepomohlo.

Historie:
Ne každý zaklínač je dítětem Osudu. Mnoho jich je jen obyčejnými sirotky, hladovějícímy, špinavými ubožáky, které potulný vědmák odvleče do svého hradu. A pak je tu Berhart.
Žil jako mladší syn sedláka v Erlenwaldu. Měl staršího bratra a když si otec přivedl novou ženu, tak i macechu a další tři starší, nevlastní sestry. Nějaké zvláštní ústrky ale nepociťoval, vždyť proč taky? Statek stejně měl zdědit jeho bratr. A byl ještě malý kluk. Sotva sedum.
Jednou se přihodilo, že jeho otec vzal macechu na trhy a malého Berta vezli s sebou. Prodali a nakoupili vše, co bylo třeba, žebřiňák plný a ještě cinkalo dost penízků maceše ve váčku.
Co ale čert nechtěl, po cestě zpět je zastihla bouře a nezbylo než se ukrýt mezi stromy v hlubokém lese. K jejich smůle na místě, kde docela nedávno banda loupežníků zakopávala těla pocestných, kteří se nenechali okrást po dobrém. Hroby si vyhlédl jako svačinku starý, vyhladovělí ghůl, zatoulaný kdoví odkud. Táta byl pěkný pořez a žádný posera, popadl nové vidle a chtěl bestii odehnat. Ale čerstvé maso bylo moc lákavé a mokrá lesní půda a špatné světlo výhoda. Z táty brzy začala stříkat krev a odletovat kusy masa. Macecha ječela jak by sama byla kuchána. Nestvůra zvedla krvavou tlamu. Další jídlo, zračilo se jí v očích. Měl to k vozu pár kroků, ale nikdy je nestihl udělat. Z hustého lijavce se zhmotnil obr s bleskem v rukou a bestii jedinou strašnou ranou rozetl vedví.
Nebyl to obr a nesvíral blesk. To jen malému chlapci to tak připadalo. Byl to robustní chlap, snad ještě větší než Bertův otec. A blesk byl veliký meč, z čistého stříbra. Zaklínač. A po sotva dech popadající maceše žádal odměnu za záchranu. To stačilo, aby se vzpamatovala. Stiskla váček plný peněz, aby nezacinkal a s bradou drze vztyčenou řekla: ,,Nemám peníze vědmáku. Všechno sme utratili na trhu. Vem si kluka.” A strčila kluka ze žebřiňáku do bláta, pod nohy strašidla, co se nad ním tyčilo jako hora. Zle se mu blýskalo v očích, když v tichosti oplácel pohled ženě, která měla být chlapci matkou. Ta ale ani brvou nehla. Ohlédl se tedy zaklínač po těle muže, jehož zachránit nestačil a pak sklonil pohled ke svým nohám. Pokývl hlavou a táhl Berta pryč, do bouře.
Jmenoval se Wilard. Moc toho nenamluvil, ale dal chlapci teplou deku a najíst. Byl zrovna na cestě do hradu své školy, kde si chtěl přes zimu odpočinout. A nemělo to být daleko.
Haern Cadwch stál, obrazně řečeno, téměř za rohem. Pro chlapce to byla přesto děsivá cesta. O to děsivější, že při stoupání do hor viděli, jak krajina za nimi hoří a hemží se černými zástupy. Právě začínala první Nilfgaardská válka a jeho starý domov byl první, co padlo Černým do rukou.
Na hradě se pak celý Bertův život obrátil vzhůru nohama. Svůj úděl přijal překvapivě dobře. I během krátké cesty spolu s Wilardem se ho naučil obdivovat a poznal, že zaklínač opravdu není žádné strašidlo. To ovšem malý chlapec netušil, co ho vlastně čeká.
Byl zvyklí na těžkou práci ze statku. Ani takhle malé děti se nemůžou jen tak flákat, zatímco celá rodina dře na poli. Ale brutální dril, jaký pro něj připravili Medvědi, byl něco docela jiného. Trpěl jako zvíře. Byl samá modřina, rána, odřenina. Tělo se mu třáslo v horečkách z bolesti a stravy, která byla ne jen odporná, ale i toxická. Wilard i ostatní starší zaklínači na něj koukali chladnýma očima a přemýšleli, či ukončit jeho trápení, nebo počkat, až pojde sám. A pak to přišlo.
Jednou večer, když starší zaklínači pily a on propadal delirickým snům, vrazil do noclehárny kluk, o pár let starší a spustil na něj: ,,Prej tě matka vyměnila za mrtvýho ghůla. Říkal Wilard. To je tak za pět Novigradských korun. Jak tak na tebe koukám, možná ještě dědka ošidila. Do dvou dní stejně pojdeš, Pětikoruno.” K huronskému smíchu se brzi přidali i ostatní děti. Pět korun, takovou cenu měl jeho život. Netušil, kolik to přesně je, ale věděl, že sakra málo. A v jeho nitru se vzedmulo něco…..
….něco co mu dalo sílu přežít. Nebyl to žádný zázrak. I nadále pro něj byl pobyt v Amellských horách utrpením. Ale umřít nehodlal. Ne. Jestli pro macechu a zaklínače neměl větší cenu než blbých pět korun, dokáže jim, že to může být pěkné bohatství. Silou vůle a vyždímáním svých niterních rezerv se mu podařilo přežít úvodní část zaklínačského výcviku a postoupit dál. Přezdívky Pět korun se ale nezbavil. Přirostla k němu. A on se naučil jak z ní získávat sílu.
Házeli po něm kamení. Topily ho. Mučili mrazem, mlátili železem. Tak dlouho, než kamení uhl, naučil se zadržet dech, otužil se a rány dokázal vracet. Dlouhé dny musel stávat na úzké římse vysoko na skále, čnící nad Hradem. Mečem delším než byl sám měl stínat panáky ze slámy, bránit se ranám, které by zabili vola. On ale, navzdory všem očekávání, výsměchu a předívce jasně říkajíc, za kolik stojí jeho život, vytrval. Žil. Zlepšoval se. Sílil. Rostl v medvěda.
Poslední slovo v tom ale měla zkouška, která dělí všechny na zaklínače a mrtvoly.
Mutageny, jedy a halucinogeny se do jeho těla zakously, jako hladové tesáky. Agónie byla tak silná, že nakonec vypl. Jeho tělo se přestalo bránit změnám, které nastávaly a jeho bolestí šílená mysl se stáhla do nejhlubších zákoutí vědomí.
Přežil. Jeho tělo bylo změněno, stejně jako mysl. A byl znovu sám. Ze všech chlapců jeho věku, přežil zkoušku jediný. On, jehož život stál přesně Pětkorun, přežil.
Zbytek svých let na Haern Cadwch strávil s dětmi staršími než on. Brzy zjistil, že jeho nitro přežilo nepoškozeno. Ano, byl jaksi netečnější, dýl trvalo ho naštvat, málo co mu přišlo smutné. Ale na jeho nezlomnou vůli to nemělo vliv. Byl to také jediný důvod, proč se mu podařilo vůbec dospět. Kluci totiž mladíčka nepřijímaly vůbec dobře. Připadal jim, jako malý ocásek, co se za nima furt táhne, jako smrad. Jenže on se nedal zastavit. Museli by ho opravdu zabít, aby se ho zbavili.
Nakonec ale i on vyrostl a zařadil se mezi ostatní. Některé dokonce ve výcviku předběhl. A když přišel čas poslední zkoušky, opravdový střet s monstrem, uspěl. Ne nejlépe, rozhodně ne nejhůř. Ti nejhorší totiž poznali, že ani ten ghůl, stojící pět korun, není úplně snadný soupeř.
Poslední noc na hradě nikdy nezapomene. Spory a zášti se rozplynuly, když všichni seděli u jednoho stolu, oslavovali svůj úspěch. Pilo se a slavilo, dávali se na obdiv meče, které každý z nich vyfasoval.
A ráno, s kocovinou a celí rozlámaní, byli vyhnáni na Cestu, z níž se jistě mnozí nevrátí.


Dovednosti:
Primární:
Konstituce - 3
Síla - 3
Obratnost - 2
Zručnost - 2
Smysly - 3
Vůle - 4

Sekundární:
Boj se zaklínačskými meči - 4 (talent)
Boj beze zbraně - 2
Znamení - 3
Alchymie - 2
Všímavost - 2
Gramotnost - 1
Jezdectví - 1
Šplhání - 1 (horolezectví, zaklínač z Amellu)

Talent: boj zaklínačskými meči

Inventář:
Amulet medvědí školy
Pár zaklínačských mečů
Medvědí zbroj
Základní sada lektvarů a výbava na jejich výrobu
Apartní černý klobouk z dostihů
Pět korun, za které ho jeho macecha prodala
Amulet ve tvaru medvědí hlavy | +
Obrázek

Zaklínačské meče | +
Ocelový ObrázekAlbion_Regent_Medieval_Sword_7 by Søren Niedziella
Stříbrný Obrázek

Těžká zbroj | +
Obrázek

Základní sada lektvarů a výbava na jejich přípravu | +
Obrázek

TĚCH pět korun | +
Obrázek

Apartní černý klobouk s peříčky | +
Obrázek


Loajalita: Představě zaklínače, jako ochránce bezbranných.

Odehrané questy, hry, eventy
Černé oči jděte spát
Volná hra s Geirný a Sukubou
Ven z města (symbolická účast)
Imbaelk v Broňkách
Derby u ,,Velbloudů"

Známé postavy
....doplním později

Romance cards
Nesryn | +
Obrázek

Záloha mojí kartičky | +
Obrázekhttp://nd02.jxs.cz/715/021/f4dbb93f84_105509884_o2.pngObrázekhttp://nd02.jxs.cz/432/873/3e3b3e7e85_105509883_o2.png
Naposledy upravil Berhart dne 27 srp 2019, 13:50, celkově upraveno 39

| +
Lektvary ve volné hře
Hromden94.
Hrom
Kočka
Vlaštovka
Vlaštovka
Olej na Hybridy +9den 94.
Olej na -dlaky +9
Olej na Drakovité+9
Olej na Prokleté +9

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 537
Registrován: 19 dub 2016, 13:40

Re: Berhart

Příspěvek od Zenn » 06 úno 2019, 20:29

SCHVÁLENO
6.2.2019


Obrázek

Obrázek

Pro hráče:

Za věrnost:

6.8.2019

Sběr postav:


2 postavy

Pro postavu:

Za aktivitu:

31.3.2019

31.7.2019


Za hraní s vypravěčem:

Questy:

březen 2019

| +
- Černé oči, jděte spát
- Horší už to nebude - probíhá

Originální události ve volné hře:
Obrázek
Útěk z města
leden a únor 2019
Obrázek
Cirkus v Passině
březen a duben 2019

Opakující se události:

Derby u Vegelbudů

červen 2019

Svátky:
Obrázek
Imbaelk
Obrázek
Lammas

PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 199
Registrován: 06 úno 2019, 20:03

Re: Berhart

Příspěvek od Berhart » 12 úno 2019, 22:48

| +
12.2.
Upraveny body dle změn +4 body
Obratnost 0->1
Boj beze zbraně 0->1
Znamení 1->2

5.5.
aktualizace bodů +16
Kostituce na 3
Vůle na 4
Alchymie na 2
Všímavost na 2

17.6.
aktualizace bodů
Smysly 2 - 3
Znamení 2 - 3
Meče 2 - 3
Gramotnost 0 - 1
přidány obrázky, kartičky :-D, seznam questů….

27.8.2019
aktualizace bodů
Obratnost 1 - 2
Zručnost 1 - 2
Boj se zbraněmi 3 - 4
Boj beze zbraně 1 - 2
Jezdectví 0 - 1
Šplhání 0 - 1

| +
Lektvary ve volné hře
Hromden94.
Hrom
Kočka
Vlaštovka
Vlaštovka
Olej na Hybridy +9den 94.
Olej na -dlaky +9
Olej na Drakovité+9
Olej na Prokleté +9


Zpět na Kartotéka přijatých postav

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník